Němčina

To bylo navrhl to Fonologie Němce být se ponořil do tohoto článku nebo sekce. (Disky)

Němec Deutsch
Výslovnost:	IPA: / dɔʏtʃ /
Mluvený   v:	Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Belgie, Itálie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Česko, Dánsko, Namibie, Jihoafrická republika, Kanada, USA a 37 jiných zemí.
Oblast:	Střední Evropa, Západní Evropa
Úhrn   reproduktory:	Rodilí mluvčí: 110 miliónů Druhý jazyk: 128 miliónů
Ohodnocení:	11
Seznam jazyků a jazykových rodin:	Indo-Evropan  Germánský   Západ germánský    Vysoce germánský     Němec
Seznam písem (podle skupin):	Latinka (Německá varianta)
Oficiální stav
Oficiální jazyk:	Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Lucembursko, Belgie, Evropská unie. Oblastní nebo místní oficiální jazyk v: Dánsko, Itálie, Polsko (oficiální jazyk Namibie dokud ne 1990).
Regulovaný:	žádné oficiální nařízení
Kódy jazyka
ISO 639-1:	de
ISO 639-2:	ger   (B)	deu   (T)
ISO/DIS   639-3:	deu
Major German-společenství mluvení
Nota: Tato strana může obsahovat IPA fonetický symboly v Unicode. Vidět IPA diagram pro angličtinu pro Angličtina-? založil klíč výslovnosti.

Němec (Deutsch (pomáhat · info)) je západ germánský jazyk. To je člen západní skupiny germánského odvětví Indo-evropská jazyková rodina a jeden z světa je hlavní jazyky. Mluvený víc než 120 miliónů lidí v 38 zemích světa, němčina je — mít rádi angličtinu a francouzštinu — pluricentric jazyk s Německem, Rakouskem a Švýcarskem jako tři hlavní centra použití.

Celosvětové, německé účty pro nejvíce psané překlady do a od jazyka. Dále to patří k tři nejvíce se učil a k desíti nejvíce mluveným jazykům celosvětový (shodovat se k Guinness svazek záznamů).

německy

Němčina je mluvená primárně v Německu, Rakousko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, v two-thirds Švýcarska, v two-thirds jižní Tyrolsko provincie Itálie (v němčině, Südtirol), v malých východních kantonech Belgie, a v některých pohraničních vesnicích jižního Jutland kraje (v němčině, Nordschleswig, v dánštině, Sønderjylland) Dánska.

V Lucembursku (v němčině, Lucembursko), také jak ve francouzštině régions Alsaska (v němčině, Elsass) a díly Lorrainy (v němčině, Lothringen), domorodá obyvatelstva mluví několik dialekty němčiny a někteří lidé také zvládnou Němce standardu (obzvláště v Lucembursku), ačkoli v Alsasku a Lorraine Frenchová má pro nejvíce část nahradila místní německé dialekty v posledních 40 rokách.

Nějaký Němec-společenství mluvení ještě přežijí v dílech Rumunska, česká republika, Maďarsko, a především Rusko a Kazachstán, ačkoli masivní relocations k Německu v pozdních čtyřicátých létech a devadesátých létech vylidnily většinu těchto společenství. To je také mluvené Němcem-mluvit cizí populace a někteří jejich potomků v Portugalsku, Španělsko, Spojené království, Nizozemsko, a Skandinávie.

Ven z Evropy a bývalého Sovětského Svaza, největší Němec-společenství mluvení mají být najita v USA, Brazílie a v Argentině kde milióny Němců stěhovaly se v posledních 200 rokách; ale velká většina jejich potomků už ne mluvit německy. Dále, Němec-společenství mluvení mají být nalezená v bývalé německé kolonii Namibie, také jak v jiných zemích emigrace Němce takový jako Kanada, Mexiko, Paraguay, Uruguay, Chile, Peru, Venezuela (kde Alemán Coloniero se vyvíjel), jižní Afrika, a Austrálie. Viz též Plautdietsch.

V USA, největší koncentrace německých reproduktorů jsou v Pensylvánii (Amish, Hutterites a nějaký Mennonites mluví Pennsylvania holandský (vysoce německý dialekt) a Hutterite Němec), Texas (Němec Texasu), Kansas (Mennonites a Volha Němci), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Wisconsin a Indiana. Brzy dvacátá staletá imigrace byla často k St. Louis, Chicago, New York, a Cincinnati. Většina ze sekundy pošty vlna světové války být v New Yorku, Los Angeles, a Chicago městské oblasti, a na Floridě. V Brazílii největší koncentrace německých reproduktorů jsou v Riu Grande dělá Sul (kde Riograndenser Hunsrückisch byl vyvinut), Santa Catarina, Paraná, a Espírito Santo. Obecně, německá přistěhovalecká společenství v USA ztratila jejich mateřský jazyk více rychle než ti kdo se stěhoval do jižní Ameriky, možná protože pro reproduktory Němce, angličtina je snadnější se učit než portugalština nebo španělština.

V Kanadě jsou lidé z německém původu v celé zemi a obzvláště na západu také jak v Ontariu. Tam je velká a zářivá komunita ve městě Kitchener, Ontario. V Mexiku jsou také velké populace z německém původu, hlavně ve městech: Mexické město, Puebla, Mazatlan, Tapachula, a větší populace rozptýlené ve stavech Chihuahua, Durango, a Zacatecas. Plautdietsch je velký menšinový jazyk mluvený na severu Mennonite společenstvími, a je mluvený víc než 200,000 osob v Mexiku, zatímco standardní němčina je mluvená zámožnými německými společenstvími v Puebla a mexické město.

Němčina je hlavní jazyk asi 100 miliónů lidí v Evropě (jak 2004), nebo 13.3% všech Evropanů, být druhá nejvíce mluvená rodná řeč v Evropě po Rusovi, nad francouzštinou (66.5 milión reproduktorů v roce 2004) a anglický (64.2 milión reproduktorů v roce 2004). Němčina je třetí nejvíce učený cizí jazyk celosvětově, také v USA (po španělštině a francouzštině); to je druhé většina známého cizího jazyka v EU (po angličtině; vidět [1 ]) to je jeden z oficiálních jazyků Evropské unie a jeden z tří pracovních jazyků Evropské komise, spolu s angličtinou a francouzštinou.

Shodovat se k globální Reach (2004), 6.9% internetu populace je Němec. [2] [3] Podle Netz-tipp (2002), 7.7% internetové stránky jsou psány v němčině, dělat tomu sekundu jediný do angličtiny. Oni také ohlásí to 12 % Google uživatelů používat jeho německé rozhraní. [4] Babel (1998) našel poněkud podobnou demografii. [5] FUNREDES [6] (1998) a Vilaweb [7] (2001) oba shledali, že němčina je třetí nejvíce populární jazyk použitý internetovými stránkami, po angličtině a Japonci.

Historie

Historie německého jazyka začne High německý souhláskový posun během Migration období, oddělovat jižní germánské dialekty od obyčejného západu germánský. Nejčasnější svědectví staré vysoké němčiny jsou od rozptýlených Elder Futhark nápisů, obzvláště v Alemannic, od 6. století, nejdříve komentuje (Abrogans) datum k 8. a nejstarší soudržné texty ( Hildebrandslied, Muspilli a Merseburg zaklínání) do 9. století. Starý Saxon v tomto okamžiku patří k Severnímu moři germánská kulturní koule a nízký Němec by měli spadat pod Němce spíše než Anglo-Frisian vliv během Holy římské Říše.

Jak Německo bylo rozděleno do mnoha různých států, jediná síla pracovat pro sjednocení nebo standardizaci Němce během období několik sto roků bylo obecná preference spisovatelů zkoušejících zapsat cestu, která mohla být dohodnutá na největší možnou plochu.

Když Martin Luther překládal bibli (nový zákon v 1522 a starý zákon, publikoval v částech a vyplněný v 1534) on založil jeho překlad hlavně na toto už vytvořilo jazyk, který byl nejvíce široce dohodnutý jazyk v tomto okamžiku. Tento jazyk byl založený na Easterne horní a Eastern Central dialekty Němce a uchovaný hodně z gramatického systému Middle vysoce německý (na rozdíl od mluvených německých dialektů v Central a horní Německo to už v té době začal ztratit genitiv a čas preterit). Na začátku, kopie bible měly dlouhý seznam pro každou oblast, který překládal neznámo slov v náboženství do oblastního dialektu. Římští katolíci odmítli Lutherův překlad na začátku a pokusili se vytvořit jejich vlastní katolickou úroveň (gemeines Deutsche) — který, nicméně, jen lišil se od ' Němec protestanta ' v některých nedůležitých podrobnostech. To bralo až do středu 18. století vytvořit standard, který byl široce přijímaný, tak končit období Earlya nová vysoká němčina.

Němec byl jazyk obchodu a vlády v Habsburg Říši, který zahrnoval rozlehlou oblast Central a východní Evropa. Dokud ne střední-19. století to bylo nezbytně jazyk townspeople skrz většinu z Říše. To ukázalo, že reproduktor byl obchodník, urbanite, ne jejich národnost. Některá města, takový jako Praha (Němec: Prag) a Budapešť (Buda, Němec: Ofen), byl postupně Germanized po léta po jejich incorporation do Habsburg domény. Jiní, takový jako Bratislava (Němec: Pressburg), byl původně usazoval se během Habsburg období a byl primárně němčina v té době. Nemnoho měst takový jako Milan (Němec: Mailand) zůstal primárně non-Němec. Nicméně, většina měst bylo primárně Němec během této doby, takový jako Praha, Budapešť, Bratislava, Záhřeb (Němec: Agram), a Ljubljana (Němec: Laibach), ačkoli oni byli obklopení územím, které mluvilo jinými jazyky.

Dokud ne asi 1800, standardní němčina byla téměř jen psaný jazyk. V tomto okamžiku, osoby v městském severním Německu, kdo mluvil dialekty velmi odlišnými od Standard Němce, učil se to téměř mít rád cizí jazyk a pokusil se vyslovovat to jak uzavírat k hláskování jak možný. Nařizovací výslovnostní průvodcové zvažovali severní německou výslovnost být standard. Nicméně, aktuální výslovnost standardní němčiny se liší od oblasti k oblasti.

Média a písemné práce jsou téměř všichni produkováni v němčině standardu (často nazvaný Hochdeutsch v němčině) který je dohodnutý ve všech oblastech kde němčina je mluvená, kromě předškolními dětmi v oblastech, které mluví jediným dialektem, například Švýcarsko. Nicméně, v tomto věku televize, dokonce oni teď obvykle učí se rozumět Němci Standarda před školním věkem.

První slovník bratrů Grimm, 16 dílů kterého bylo vydáno mezitím 1852 a 1860, zůstane nejúplnějším průvodcem po slovech o německém jazyce. V 1860, gramatická a orthographic pravidla nejprve objevila se v Duden příručka. V 1901, toto bylo deklarováno standardní definice německého jazyka. Oficiální revize některých tato pravidla nebyla vydaná dokud ne 1998, když německá pravopisná reforma 1996 byl oficiálně propagovaný vládními zástupci celého Němce-země mluvení. Od reformy, hláskování Němce bylo v osm-roční doba přechodu kde reformované hláskování je učeno ve většině školách, zatímco tradiční a reformovaná hláskování koexistují v médiích. Vidět německou pravopisnou reformu 1996 pro přehled prudké veřejné debaty ohledně reformy s některými hlavními novinami a časopisy a několik známých spisovatelů odmítnout přijmout to.

Po pravopisné reformě 1996 vedl k tolik veřejná polemika a někteří jeho změněných pravidel představoval nové dvojznačnosti nebo byl prostě si povšiml jak “ošklivý”, doba přechodu (zpočátku sepisoval do konce na Dec. 31, 2005) byl rozšířen dokud ne přinejmenším konec 2006, a některé části reformy byly měněny znovu v březnu 2006. Toto nový “reforma reformy” pokusí se odstranit dvojznačnosti představené v roce 1996. Doposud (duben 2006), to je zatím být přijat celou němčinou-země mluvení.

Klasifikace a příbuzné jazyky

Vysoce německým souhláskovým posunem, mapa Němce dialekty je rozdělen do Upper Němec (zelený) a centrální Němec (modrý), a Dolnoněmčina (žlutý). Hlavní isoglosses, Benrath, a Speyer linky jsou označená černá.

Němčina je člen západního odvětví germánské rodiny jazyků, který podle pořadí je část Indo-evropská jazyková rodina.

Sousední jazyky

V těchto moderních dnech Německo je obklopené okraji jazyka, na severu Frisian a dánský; ve východním lesku, Sorbian, Čech, Slovak, a maďarština; na jihu Slovenian, Ital, Friulian, Ladin, a Romansh; na západu francouzský a holandský. Kromě pro Frisian a holandský, žádný z těchto jazyky jsou na západ germánské a tak oni jsou jasně odlišní od Němce. Frisian, po Skotech, nejbližší příbuzný žijící jazyk do angličtiny; a holandský, nejbližší příbuzný žijící jazyk k němčině (po jidiši) být ne vzájemně srozumitelný s němčinou. Ačkoli kontinuum dialektu ještě existuje u jistých míst podél holandský-německý jazykový okraj toto rychle se ztrácí protože století standardizace v obou zemích, dnes jediný omezený k jediný nemnoho vesnic.

Oficiální stav

D-- CH-ochabnout, vlajka tří dominantních států v němčině Sprachraum.

Standardní němčina je jediný oficiální jazyk v Lichtenštejnsku a Rakousku; to rozdělí oficiální stav v Německu (s dánštinou a Sorbian jako jazyky menšiny), Švýcarsko (s francouzštinou, Ital a Romansh), a Lucembursko (s francouzštinou a Luxembourgish). To je používáno jako jazyk místního úředníka v němčině-mluvící oblasti Belgie, Itálie, Dánska a Polska. Je to jeden z 20 oficiálních jazyků Evropské unie.

To je také jazyk menšiny v Polsku, Kanada, Francie, Rusko, česká republika, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Togo, Kamerun, USA, Namibie, Brazílie, Paraguay, Mexiko, Maďarsko, Slovensko, Kazachstán, Tajikistan, Chorvatsko, Ukrajina, Argentina, a Austrálie.

Němčina byla jednou franca lingua centrální, východní a severní Evropa a pozůstatky jedny z nejpopulárnějších cizích jazyků učili celosvětově, a je více populární než francouzština jako cizí jazyk v Evropě. 32 % občanů EU-15 země říkají, že oni mohou hovořit v němčině. [8] toto je podporováno dostupností německé tv kabelem nebo satelitu, kde série jako Star Trek jsou ukazovány dabovaný do němčiny.

Dialekty

Příbuzný článek: Holandské minimum Saxon

Německý a germánský

Termín”Němec#rquote v Dialekty Němce je nebýt mylný pro”Němec standardu#rquote. Němec, v tomto kontextu, se odkazuje na předek všech kontinentálních západních germánských jazyků (vyjma Frisian); to je jen shoda okolností ta “němčina standardu” a Němec ve smyslu popisovaném nad podílem stejné jméno. Málo známý fakt k většině non-lingvisté je to ne High Němec (a jeho horní a centrální dialekty) ale nízké německé dialekty a holandský jazyk jsou nejvíce blízko příbuzné jazyky k tomuto ' Němec ' jazyk, jak oni neúčastnili se High německý souhláskový posun. “Germánský” je používán, pomoci non-lingvisté pochopí toto lstivé pojetí — ne že termín je falešný v nějakém smyslu ačkoli. Vysoké a nízké německé jazyky jsou jediné germánské jazyky schopné být poznán jako takový. ' Němec ' jak vysvětlil to předtím mohl také být popisován jak “předek všech západních germánských jazyků vyjma Anglo-Frisian skupina”.

Dialekty v Německu

Distribuce rodilých mluvčích hlavního obyvatele pevniny Západ germánské dialekty dnes. (Dialekty následujících průměrných jazyků: Holandský, Němec a Frisian)

Variace mezi dialekty němčiny je značná, s jediný sousední dialekty být vzájemně pochopitelný. Některé dialekty nejsou pochopitelné pro někoho kdo zná Němce standardu. Nicméně, všechny německé dialekty patří k kontinuu dialektu High německá a nízká němčina (Platt) jazyky. V minulosti (hrubě až do konce druhé světové války) tam bylo kontinuum dialektu všech kontinentálních západních germánských jazyků, protože téměř nějaký pár sousedních dialektů byl dokonale vzájemně srozumitelný.

Kontinuum dialektu kontinentálních západních germánských jazyků je typicky rozdělené do nízkých germánských jazyků a High germánské jazyky.

Minimum germánská / nízká němčina

Minimum germánský je definován jak rozmanitosti, které nebyly postižené vysoce německým souhláskovým posunem. Oni sestávají ze dvou podskupin, minimum Franconian a Němec minima. Minimum Franconian obsahuje holandský a afrikánština, mluvený primárně v Nizozemí, Belgie, Surinam a jižní Afrika. To také bylo mluvené na nižší Rýn plochu Německa (Cleves, Duisburg); Němec minima zahrnuje dialekty mluvený primárně v nížinách Němce a v východní Nizozemsko. Nízké německé rozmanitosti (mluvený na německém území) být považován za dialekty High německý jazyk někteří, ale oddělený jazyk ostatními; nízké Franconian rozmanitosti nejsou považovány za část německého jazyka, ve skutečnosti holandský jazyk (hlavní člen nízké Franconian skupiny) je datován starší než High německý jazyk.

Diskuse na nízkém Němci/minimu Saxon je způsoben, hlavně, pokračováním historický a představovat vývoje. Němec minima (nebo více přesně Middle minimum Saxon) byl franca lingua Hanseatic League. V tomto okamžiku jazyk byl daleko více dominantní než High Němec, ale v 1534 posun nastal. V tom roku, Luther Bible, překládal Martin Luther, byl tisknut. Toto je zvažováno být velmi zodpovědný za evoluci moderního německého jazyka, jak to bylo zapsáno Central a horní německé dialekty (a tak vysoká němčina). Od toho času na, vysoce němčina byla viděna jako jazyk nadřazený nízké němčině a to stalo se jazykem vědy a literatury. Když ve středu 17. století Hanseatic liga ztratila jeho důležitost jak nové traderoutes k Asii a Americas byl založen a série válek (takový jako třicet války roků) skoro zničil hospodářství německých států, Němec minima také ztratil jeho úsporný význam. 18. a 19. století byla poznamenána kolektivní výchovou, jazyk bytí škol High Němec. Pomalu, nízký Němec byl používán méně a méně dokud ne to bylo jen mluvené ve vesnici nebo doma. Dnes, nízká němčina mohla být rozdělena ve dvou skupinách: Nízké německé jazyky s rozumný/velký/obrovský High německý příliv a High dialekty němčiny s nízkým německým vlivem.

Vysoce germánská / vysoká němčina

Vysoce germánský je rozdělen do Central německá a horní němčina. Centrální německé dialekty zahrnují Ripuarian, Moselle Franconian, Rýn Franconian, pytlovina, Thuringian a horní Saxon. To je mluvené v southeastern Nizozemsko, východní Belgie, Lucembursko, části Francie, a v Německu přibližně mezi River hlavní a jižní okraj nížin. Moderní Standard němčina je většinou umístěná na Central Němec, ale to by mělo být poznamenal, že obvyklý německý termín pro moderního Standard Němce je Hochdeutsch, Vysoká němčina.

Moselle Franconian rozmanitosti mluvený v Lucembursko bylo oficiálně standardizované a institutionalized a být proto obvykle považován za oddělený jazyk známý jako Luxembourgish.

Horní německé dialekty zahrnují Alemannic (pro příkladovou švýcarskou němčinu), Swabian, na východ Franconian, a Austro-Bavarian. Oni jsou mluvení v dílech Alsaska, jižní Německo, Lichtenštejnsko, Rakousko, a v němčině-mluvící části Švýcarska a Itálie.

Vysoce německé rozmanitosti mluvený Ashkenazi Židy (většinou v bývalém Sovětském Svaze) má několik jedinečných rysů, a být obvykle považován za oddělený jazyk, jidiš. Je to jediný germánský jazyk, který nepoužívá latinku jako jeho standardní zápis.

Dialekty Němce který být nebo byl primárně mluvený v koloniích nebo společenstvích založených Němcem-lidi mluvení se podobají dialektům oblastí zakladatelé přišli z. Například, Pennsylvania Němec se podobá dialektům Palatinate a Hutterite Němec se podobá dialektům Carinthia, zatímco Venezuelan Alemán Coloniero je nízká Alemannic varianta.

V Brazílii největší koncentrace německých reproduktorů (Brazilci Němce) jsou v Riu Grande dělá Sul, kde Riograndenser Hunsrückisch byl vyvinut, obzvláště v oblastech Santy Catarina, Paraná, a Espírito Santo.

Němec standardu

V němčině lingvistika, jen tradiční oblastní rozmanitosti jsou nazývány dialekty, ne různé palety Němce standardu.

Němec standardu vznikal ne jako tradiční dialekt specifické oblasti, ale jako psaný jazyk. Nicméně, tam jsou místa kde tradiční regionální nářečí byla nahrazená Němcem standardu (obzvláště ve střediskových městech Německa, a k nějakému rozsahu ve Vídni).

Standardní Němec se liší oblastně, obzvláště mezi němčinou-země mluvení, obzvláště ve slovníku, ale také v některých příkladech výslovnosti a vyrovnat gramatiku. Tato variace nesmí být zmatena variací lokálních nářečí. Dokonce ačkoli oblastní palety standardní němčiny jsou k určitému stupni ovlivňovanému lokálními nářečími, oni jsou velmi zřetelní. Němčina je tak považována za jazyk pluricentric.

Ve většině oblastech, reproduktory používají kontinuum směsic od více dialektických rozmanitostí k více rozmanitostem standardu podle situace.

V němčině-mluvené role Švýcarska, směsi dialektu a standard jsou velmi zřídkakdy použití a použití standardního Němce je velmi omezené na psaný jazyk. Proto, tato situace byla nazvaná střední diglossia. Standardní němčina je zřídka mluvená, například když mluví s lidmi, kteří nerozumějí dialektům švýcarské němčiny vůbec, a to je čekal, že je používán ve škole.

Mluvnice

Němčina je skloňovaný jazyk.

Skloňování podstatného jména

Německá podstatná jména se skloňují do:

• jeden čtyři třídy poklesu
• jeden z tří rodů: mužský, ženský, nebo kastrovat. Konce slova ukážou některé gramatické rody; jiní jsou libovolní a musí být memorován.
• dvě čísla: singulární a množný
• čtyři případy: jmenovaný, genitiv, dative, a akuzativ.

Ačkoli němčina je obvykle citována jako význačný příklad vysoce skloňovaného jazyka, to by mělo být poznamenal, že míra skloňování je značně méně než ve staré němčině, nebo v islandský dnes. Tři rody zhroutily se v množném čísle, který nyní se chová, gramaticky, poněkud jako čtvrtý rod. Se čtyřmi případy a třemi rody plus množný je jich tam 16 zřetelné možné kombinace případu a rodu/číslo ale presently tam jsou jen šest forem určitého člena užitého na 16 možností. Skloňování pro případ na podstatném jménu sám je vyžadován v singulární pro silný mužský a kastrovat podstatná jména v genitivu a někdy v dativu. Toto dative konec je zvažován poněkud staromódní v mnoha kontextech a často klesl, ale to je ještě používáno v sayings a ve slavnostním projevu nebo psaném jazyce. Slabá mužská podstatná jména rozdělí obyčejnou pádovou koncovku pro genitiv, dative a akuzativ v singulární. Feminines není klesal v singulární. Množné laně mají skloňování pro dativ. Celkem, šest inflectional konců (ne počítat množné ukazovatele) existovat v němčině: - s, - es, - n, - en, - ns, - e

V německém pravopisu, podstatná jména a většina slov se syntaktickou funkcí podstatných jmén je kapitalizováno, který dělá to docela snadný pro čtenáře zjistit jakou funkci slovo má uvnitř věty. Na druhé straně, věci dostanou se více obtížný pro spisovatele. Tato konvence hláskování je téměř charakteristická pro Němce dnes (sdílený možná jediný blízko příbuzným Luxembourgish jazykem), ačkoli to bylo historicky obyčejné v jiných jazycích (např., dánský) také.

Jako většina germánských jazyků, Němec se tvoří vlevo-odvětvovat směsi podstatného jména, kde první podstatné jméno modifikuje kategorii danou sekundou, například: Hundehütte (eng. psí bouda). Na rozdíl od angličtiny, kde novější směsi nebo kombinace delších podstatných jmén jsou často zapsáni otevřený forma s oddělováním rozmístí, Němec (jako jiné německé jazyky) vždy používá uzavřený forma bez prostorů, například: Baumhaus (eng. dům stromu). Mít rádi angličtinu, Němec dovolí libovolně dlouhé směsi, ale tito jsou vzácní. (Viz též Anglické směsi.) Nejdelší německé slovo ověřilo být vlastně v (albeit velmi omezený) použití je Rindfleischetikettierungsüberwachungsaufgabenübertragungsgesetz. Tam je dokonce hra dítěte hraná v mateřských školách a základních školách kde dítě začne hláskování slova (který není prozradil to) tím, že jmenuje první dopis. Ten příští řekne příštímu dopisu, třetí jeden řekne třetině a tak dále. Hra je u konce, když dítě nemůže myslet na další dopis být přidán ke slovu (vidět ducha). Další populární dětská hra sestává ze stavby směs podstatného jména. První dítě začíná podstatným jménem nebo více obyčejně už směs (Donaudampfschifffahrtskapitän (Dunaj Steamboat kapitán) je poněkud populární a neslavný). Příští dítě musí připojit další podstatné jméno tak že směs ještě má rozumný smysl (příklad: Donaudampfschifffahrtskapitän - > Donaudampfschiffahrtskapitänsmütze (Dunaj Steamboat klobouk kapitána) - > Donaudampfschifffahrtskapitänsmützenfabrik (Dunaj Steamboat kapitán je továrna na klobouky, a tak na). Zápas skončí, když příští dítě nemůže myslet na slovo připojit to by dávalo významnou směs.

Skloňování slovesa

Standardní německá slovesa se skloňují do:

• jeden dva třídy konjugace, slabý a silný (mít rádi angličtinu).

(Poznámka: ve skutečnosti je třetí třída, nazvaný “gemischte Verben”, který může být jeden slabý (“aktivní význam”) nebo silný (“pasivní význam”). Tam je asi 200 silných nebo nepravidelných sloves.)

• tři osoby: 1st, 2nd, 3rd.
• dvě čísla: singulární a množný
• tři nálady: Indikativ, spojovací způsob, naléhavý
• dva rody verbi: aktivní a pasivní; pasivní bytí složený a dělitelný do statický a dynamický.
• dva non-skládal časy (dar, Preterite) a čtyři složené časy (dokonalý, Plusquamperfect, budoucnost já, budoucnost II)
• žádné rozlišení mezi gramatickými aspekty (v angličtině, dokonalý a progresivní; v lesku mezi vyplněnou a incompleted formou; v turečtině mezi přímými a bazarovýma informacemi)

Tam je také mnoho způsobů, jak expandovat, a někdy radikálně změna, význam slovesa základu přes několik předpon. Příklady: haften = k tyči, verhaften = uvěznit; kaufen = kupovat, verkaufen = prodávat; hören = slyšet, aufhören = přestat.

Slovosled je hodně více flexibilní než v angličtině. Slovosled může být měněn pro důvtipné změny významu věty. V normálních pozitivních větách sloveso vždy má funkci 2, v otázkách to má funkci 1.

Nejvíce německý slovník je odvozen z germánského odvětví Indo-evropská jazyková rodina, ačkoli tam jsou významné menšiny slov odvozených z latiny, francouzský, a nejvíce nedávno anglický (který, v angličtině, je známý jako Germish nebo v němčině jako Denglisch).

Seznam písem (podle skupin)

Němčina je psána používat latinku. Kromě 26 standardních dopisů, Němec má tři samohlásky se Umlaut, jmenovitě a, o a u, stejně jako symbol speciality pro “ss”, Eszett nebo scharfes S (ostrý “s”) ß.

V němčině hláskování před reformou 1996, ß nahradil ss po dlouhých samohláskách a dvojhláskách a před souhláskami, slovo -, nebo částečný-slovo-konce. V reformovaném hláskování, ß nahradí ss jediný po dlouhých samohláskách a dvojhláskách. Protože není tam žádný kapitál “ß”, v kapitalizovaném psaní “ß” je vždy psán jako “SS” (příklad: Maßband (měřící pásmo) v normálním psaní, ale MASSBAND v kapitalizovaném psaní). Ve Švýcarsku, ß je ne použitý vůbec.

Samohlásky přehlásky (ä, ö, ü) moci být omezen s ae, oe a ue jestliže přehlásky nejsou dostupné na klávesnici použitý. Ve stejném způsobu “ß” moci být ohraničený jak “ss”. Němečtí čtenáři rozumějí těm vymezením (ačkoli oni vypadají neobvykle), ale oni jsou odmítáni jestliže pravidelné přehlásky jsou dostupné od “ae”, “oe” a “ue” mohou ve vzácných případech také znamenat prologued pravidelnou samohlásku s tichý “e”, ve způsobu “ah”, “oh” a “uh”.

Dokud ne brzy 20. století, němčina byla většinou tištěná v písmech blackletter (většinou v Fraktur, ale také v Schwabacher) a zapsané korespondenční písmo (například Kurrent a Sütterlin). Tyto varianty latinky jsou velmi odlišné od patky nebo patky sans antiqua písma používala dnes a zvláště ručně psané formy jsou těžké pro netrénovaný číst. Tištěné formuláře nicméně jsou prohláseny některými být vlastně čitelnější když užitý na tiskové germánské jazyky. Nacisti zpočátku podporovali Fraktur a Schwabacher protože oni byli považováni za Aryan, ačkoli oni později rušili je v 1941 tím, že prohlašuje, že tyto dopisy byly židovské.

Fonologie

Cognates s angličtinou

Tam je mnoho německých slov, která jsou příbuzná s anglickými slovy. Většina z nich být snadno identifikovatelný a mít téměř stejný mínit.

Když tyto cognates mají nepatrně odlišné souhlásky, toto je často kvůli vysokému německému souhláskovému posunu.

Tam být cognates jehož smysly v jednom jazyce se měnily přes století. To je někdy obtížné pro jak angličtinu tak německé reproduktory rozeznat vztah. Na druhé straně, jakmile definice jsou dělány jasný, pak logický vztah stane se zřejmý.

Němčina a angličtina také sdílejí mnoho výpůjček z jiných jazyků, obzvláště latinský, francouzský a řecký. Většina z těchto slovo mít stejný smysl, zatímco nemnoho mají jemné rozdíly v významu. Tolik tato slova byla si půjčoval četnými jazyky, ne jediný německý a anglický, oni jsou voláni internationalisms v němčině lingvistika.

Příklady Němce

Jména německého jazyka v jiných jazycích

Protože neklidné historie jak Německa tak německého jazyka, jména že jiné národy si vybraly k použití odkazovat se na to se mění více než pro většinu jiných jazyků.

Obecně, jména pro německý jazyk mohou být uspořádána v pěti skupinách podle jejich původu:

Poznámka: Rumunský jazyk zvyklý na použití v minulosti slovanský termín “nemţeşte”, ale “Germană” je nyní široce použitý. Maďarština “német” je také slovanská půjčka-slovo. Arabské jméno pro Rakousko, النمسا (#lquote-namsa”), je odvozen ze slovanského termínu.

Možné vysvětlení pro použití “němý” odkazovat se na němčinu (a také k Němcům) ve slovanských jazycích je že Němci byli první osoby slovanské kmeny setkaly se s, s kým oni nemohli komunikovat. Korespondenční zážitek pro Němce byl s Volcae, jehož jméno oni následovně také platili o Slovanech, vidět etymologii Vlach.

Hebrejský tradičně (v současnosti toto není případ) používal Biblical termín Ashkenaz (Genesis 10: 3) odkazovat se na Německo, nebo k jistým dílům toho a Ashkenazi Židům jsou ti kdo pocházet z Německa a východní Evropy a předtím jidiš špice jako jejich rodná řeč, pocházel z Middle vysoce německý.

Viz též jména pro Německo.